Profesní kariéra
Svou pracovní kariéru jsem začal po vystudování Vysoké školy ekonomické v roce 1989. Mým prvním zaměstnáním byl podnik zahraničního obchodu Technoexport. Od roku 1992 jsem se pak nepřetržitě pohyboval v oblasti prodeje, řízení obchodu a marketingu a to zejména v segmentu rychloobrátkového zboží.
Jako obchodník jsem začínal ve společnosti Benckiser, kde jsem získával první ostruhy jako prodejce a později oblastní vedoucí prodeje.
Mou druhou štací byly Čokoládovny, v nichž jsem zastával pozici manažera pro klíčové zákazníky. Bylo to v době, kdy do České republiky začínaly přicházet první nadnárodní řetězce a trh se začal zásadně měnit. S tím se měnily i nároky na způsob vyjednávání i celkový přístup k obchodování.
Mou poslední zaměstnaneckou pozicí bylo místo vedoucího oddělení pro klíčové zákazníky ve společnosti Henkel.
Od podzimu roku 2003 jsem začal dělat práci, k níž jsem již dlouhou dobu směřoval a která se stala naplněním mého snu. Stal jsem se nezávislým lektorem v oblasti měkkých dovedností.
Navštivte také můj profil na serveru LinkedIn
Krédo
Největší překážkou na cestě ke spokojenosti a úspěchu je nevíra v sebe sama.
Když člověk chce, má realistický cíl a hledá cestu k jeho dosažení především sám v sobě, je šance uspět vysoká.
Poděkování
Chci touto formou poděkovat dvěma lidem, bez nichž bych měl cestu ke svému snu podstatně trnitější.
Tím prvním je pan Ron Masterton, můj bývalý dlouholetý šéf. Ron pracoval jako vedoucí oddělení pro klíčové zákazníky v Čokoládovnách a byl vyjednavačem od boha. Dokázal skvělým způsobem a se šarmem sobě vlastním zvládat i extrémně složité situace. Měl obrovskou autoritu, jíž dokázal skvěle kombinovat s člověčenstvím. Nikdy nepotřeboval křičet a bouchat do stolu, ale když něco řekl, mělo to svou váhu. Cokoli jsem kdy věděl a vím o vyjednávání, má základ v tom, co mě naučil Ron.
Ron zemřel v červnu roku 2010.
Druhým člověkem, který mi pomohl v dobách, kdy jsem se stavěl na vlastní nohy, je pan Leo Dittmann sr., majitel společnosti Dittmann Consulting, který mi dal mou první příležitost a bez nějž by má cesta k cíli byla delší a klikatější. Kdybych měl někomu vysvětlit, co je empatie, vstřícnost a sociální inteligence, nepoužil bych žádná slova. Nechal bych ho, aby strávil půl hodiny s Leem.